Abstrakt
Název příspěvku vyjadřuje základní tezi, která obsahuje jak kontinuitu, tak polemiku. Myšlení světa ve zralé fázi Heideggerovy tvorby, reprezentované především svazky Was heißt denken and Unterwegs zur Sprache, se v něčem blíží Patočkovu a Husserlově motivu přírodního světa, ale ani jeden nedosahuje Heideggerovy radikality.
Motiv přirozeného světa je stále rozvíjen ve vztahu ke světu vědy (i když je tento vztah chápán negativně jako "předvědecký svět"), zatímco "svět, ve kterém žijeme a umíráme", je půdou, na níž přistáváme po rozhodujícím "skoku" z pohledu vědce. Základní obrysy takto radikálně fenomenologického světa jsou v eseji rozvíjeny s využitím motivu "cesty" (nemetaforicky chápaného) jako "protofenoménu" a "horizontu" jako specifického centra jeho dynamiky. .