Článek analyzuje přístup Evropské unie k územím členských nebo přidružených států, jejichž právní režim je sporný kvůli absenci faktické vládní kontroly nebo kvůli kolizi s pravidly mezinárodního práva. S využitím případových studií Kypru, SRN před rokem 1990, Maroka a Izraele mapuje článek zejména judikaturu Soudního dvora EU týkající se mobility osob, volného pohybu zboží a označování původu výrobků.