Abstrakt
Autorka sleduje důsledky válečných konfliktů na osudy středověkých rukopisů uvádějících texty českých historických spisů. Konkrétně jde o husitskou revoluci, kdy lze sledovat především osudy rukopisů Zbraslavského kláštera, které Zikmund Lucemburský prodal, rukopisu Zbraslavské kroniky z majetku sedleckého kláštera, který přežil války spolu s ostatními cennostmi na jihlavské radnici.
Další významnou kapitolou je t řiceteletá válka, kdy byly řada rukopisů převezena jako válečná kořist do Švédska, další byly odvezeny do zahraničí, kam emigrovali jejich majitelé, kteří byli nuceni opustit zemi z náboženských důvodů; autograf druhé knihy Zbraslavské kroniky Petra Žitavského se z heidelberské knihovny dostal do Apoštolské knihovnvy ve Vatikánu. Na české historiografické rukopisy měla vliv i prusko-francouzská válka 1870, kdy spolu s dalšími rukopisy městské knihovny ve Štrasburku shořel jeden z nejstarších rukopisů Kosmovy kroniky.
Rukopisy českých konik výrazně postihla druhá světová válka. Tehdy byl zničen rukopis sázavské redakce Kosmovy kroniky v Drážďanech, dále byly zničeny dva rukopisy uložené ve vratislavských knihovnách, další byl silně poškozen.
Rukopisy Městské knihovny ve Vratislavi byly po válce přemístěny do Univerzitní knihovny. Historiografický sborník českého původu z konce 14. a počátku 15. století, uložený v Milichově knihovně ve Zhořelci, se dostal do Univerzitní knihovně ve Vratislavi.