Příspěvek představí dílčí výsledky výzkumu Učitelské porozumění příčinám školní neúspěšnosti a efektivita pedagogických intervencí, který se zabývá příčinami školní neúspěšností žáků 2. a 3. ročníku základních škol v České republice, a to z mezioborového psychologicko-didaktického hlediska. Prizmatem didaktiky mateřského jazyka jsme sledovali jak úroveň procedurálních lingvistických znalostí žáků, tak jejich dovedností v oblasti porozumění čtenému a v rovině sémanticko-pragmatické (zejm. argumentace).
Vyhodnocená data nám umožnila stanovit možné příčiny, z nichž neúspěšnost žáků při výuce mateřského jazyka (L1) může pramenit. V našem příspěvku budeme informovat o výsledcích šetření v rovině pragmaticko-sémantické.
Zjišťovali jsme, jsou-li žáci 2. ročníku základní školy schopni na podkladě verbálního a neverbálního textu adekvátně věku a kognitivním předpokladům věcně argumentovat a jsou-li schopni dodržet sémantickou konzistenci při argumentačních výrocích. Sledovali jsme písemnou argumentaci vyhodnocovanou pomocí výzkumného nástroje v podobě didaktického testu.
Kritériem výzkumu byla jednak analýza vztahu mezi položenými otázkami a žákovskými odpověďmi, jednak další sémantické a jazykové charakteristiky argumentací a výroků.