Abstract
Zvýšená klidová tepová/srdeční frekvence nad 80/min. je považována za nezávislý rizikový faktor kardiovaskulární morbidity a mortality. Zvýšení tepové/srdeční frekvence je v klinické praxi u hypertenze poměrně časté a její výskyt je odhadován až na 30 % hypertenzních pacientů.
Současný výskyt hypertenze a zvýšené tepové/srdeční frekvence tak může zvyšovat celkové KV riziko pacientů. Je tak logické, že bychom měli po důvodech zvýšené tepové/srdeční frekvence u hypertenze nejen pátrat, ale snažit se i vhodně terapeuticky intervenovat.
Optimální hodnoty tepové/srdeční frekvence nejsou jasné, obvykle se uvádí snížení pod 80, resp. 75/min. Pro farmakologickou intervenci jsou nejčastěji používány kardioselektivní beta-blokátory.
V klinické praxi však málokdy vystačíme s touto monoterapií. Díky častému výskytu zvýšené tepové/srdeční frekvence u osob s hypertenzí a dalšími KV onemocněními je užitečná kombinace betablokátoru a ACE-inhibitoru.
V současné době máme jedinou fixní kombinace tohoto typu - beta-blokátor (bisoprolol) a inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI) (perindopril) pod názvem COSYREL.