Abstrakt
Anexe cizího území je tématem, které je tradičně předmětem zájmu nauky mezinárodního práva veřejného. Skutečností ovšem je, že fenomén anexe má význam nejenom ve vztazích mezi suverénními státy, ale také pro vztahy práva správního.
Anexe totiž implikuje začlenění vymezeného území do správní struktury anektujícího státu a aplikaci práva tohoto státu vůči jednotlivcům. Aktuálně bylo Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2512 stanoveno, že ruské cestovní doklady vydané na ukrajinských územích anektovaných v září 2022 Ruskou federací nelze přijímat ani za účelem vydávání schengenských víz, ani za účelem překračování vnějších hranic Evropské unie.
Tento článek si dává za cíl tematizovat problém výkonu správy nad anektovaným územím z perspektivy mezinárodního práva správního. Vedle případů anexe cizího území bude v tomto článku věnována pozornost i případům vojenské okupace a také případům, kdy faktickou správu území vykonávají de facto státy.
Ve všech uvedených případech je realizován výkon správy nad vymezeným územím. Mohou akty vydané správou v uvedených případech nabývat právních účinků v tuzemsku? Tento článek prezentuje jak různé teoretické přístupy k položené otázce, tak i nástin jejího řešení ve vazbě na platnou právní úpravu.