Příspěvek se věnuje recepci života a díla Josefa Jungmanna v období nacistického protektorátu Čechy a Morava. Na základě analýzy dobových pramenů dospívá k závěru, že Jungmannova tvůrčí osobnost byla po celou dobu protektorátu pevně vnořena v kulturním povědomí národa, jeho odkaz byl rozpracováván, a dokonce cíleně připomínán speciálně založenou oficiální komisí České akademie věd a umění.
Nakládání s osobností Jungmannovou tak představovalo jeden ze střípků promyšlené persvazivní strategie, jejímž prostřednictvím nacistická ideologie uplatňovala v protektorátu svou moc, když podporovala, aby se i v době nejtužší germanizace česká filologie obracela k velik ánovi druhé fáze českého národního obrození.