"Jako historik vím...": Populistická historie a paradox autority vědy na příkladu života a díla Vlastimila Vondruš
Abstrakt
V tomto příspěvku nabízím analýzu děl českého autora Vlastimila Vondrušky, známého svými populárními kriminálními příběhy a romány, na historickém pozadí, které je rámováno debatou o populismu a vzestupu neliberálních politických tendencí ve střední Evropě. Předmětem mého zájmu je způsob, jakým může autor, který explicitně vyjadřuje populistické pojetí rozdílu lid vs. elity, využívat akademické autority a odbornosti, resp. Analýzou Vondruškovy beletrie i jeho knih literatury faktu sleduji rozporuplný postoj, který zastává. Na jedné straně kritizuje akademiky a akademickou obec obecně jako zkorumpovaný obor, který je tlačen pouze peněžními a sobeckými motivy. Na druhé straně využívá vědecké a odborné autority v případě svých postav a své veřejné činnosti ke komentování aktuálních témat. Tvrdím, že tento rozpor není způsoben pouze falešným používáním argumentů a faktů, ale že jde o případ lhářského paradoxu, který je podle mého názoru hlavním atributem populistického diskurzu.
V závěrech se zabývám způsoby, jakými historici reagovali na širokou popularitu Vondrušky v české veřejnosti jako autora beletrie i jako komentátora s využitím historických analogií. Tvrdím, že nestačí pouze kritika zaměřená na falešné argumenty a zavádějící fakta, ani nestačí argumentovat proti hodnotám a přesvědčením, které prosazují. Domnívám se, že musíme změnit naše chápání vztahu mezi vědou a společností od lineárního paradigmatu "populární vědy" ke komplexnějšímu participativnímu pojetí společensky angažované vědy, které může řešit populistické výzvy, jimž dnes čelíme.