Text se zaměřuje na snahu vybraných ukrajinských umělců uchopit nevýslovnou hrůzu a zasadit ukrajinský osud do děsivých reálií stalinského hladomoru let 1932 a 1933. Konkrétně se věnuje obrazu Rok 1933 Viktora Cymbala, románu Marija Ulase Samčuka a románu Žlutý kníže Vasyla Barky.
Zmínění umělci svou tvorbou hodlali nejenom podat zprávu o nelidském utrpení, ale usilovali též o jeho výklad. Zejména Vasyl Barka předkládá v románu Žlutý kníže silně náboženskou interpretaci, kdy je strašlivé utrpení pojato jako Boží zkouška a osud zkoušeného národa zasazen do biblického (křesťanského) kontextu.
Filmová verze díla, film Hladomor 33 režiséra Olese Jančuka, pak nalezla velmi unikátní uplatnění, poněvadž ukrajinská televize film vysílala v předvečer referenda o nezávislosti v prosinci 1991. Stať rovněž zasazuje ukrajinský hladomor z let 1932 a 1933 do historického kontextu, předkládá čtenáři hlavní směry interpretace jeho původu a zaměřuje se též na zápas o jeho místo v kolektivní paměti Ukrajinců.