V článku publikovaném v Byzantinoslavikách v roce 2010 prezentoval Tibor Živković několik postřehů, na jejichž základě usoudil, že některé pasáže 29. kapitoly spisu De administrando imperio mohou být převzaté ze ztraceného dějepisného díla pozdně antického římského senátora Viria Nicomacha Flaviana, který zemřel, respektive spáchal sebevraždu po bitvě u Frigidu v roce 394. V roce 2013 však opět v Byzantinoslavikách tuto možnost razantně odmítl Ivan Basi ć.
Tato diskuse, zdá se, proběhla mimo pozornost specialistů na pozdně antickou historiografii, kteří o možnostech dospět vůbec o Flavianově díle, o němž skutečně jsme z pramenů informováni doslova miniaturně, k nějakým dalším poznatkům, nebo s ním dokonce identifikovat hypothetický společný pramen několika děl dochovaných, vedou své vlastní spory. Je ale také možné, že vůdčí anglofonní badatelé, na jejichž postoji právě Basić staví, prostě jen necítili potřebu k jeho vystoupení něco dodávat, zatímco jejich oponenti z kontinentální Evropy se ke sporům, které v posledních letech uvázly na mrtvém bodě, už nevyjadřují obecně.
Spor vedený na stránkách Byzantinoslavik ovšem povahu diskuse mezi zmíněnými specialisty dosti příznačně zračí. Živkovićův návrh totiž sice není nijak zvlášť přesvědčivě podložen, Basić si ovšem ke své polemice vybírá jen jeho slabiny a ani slůvkem nezmíní některé dílčí dobré postřehy, a tudíž není jasné, jak by dané skutečnosti v rámci své představy vysvětlil. A zároveň, jak už bylo řečeno, staví na argumentech anglofonních badatelů, ovšem účinnost, kterou jim tak jako oni přikládá, je i přes kategorická vyjádření, která od nich přebírá také, často při nejmenším sporná. Živkovićovu domněnku tak nelze považovat za vyvrácenou, nicméně zda a nakolik ji lze i podpořit, je opravdu otázkou.