Otázka, zda Pilát poslal do Říma jakékoli hlášení o Ježíšově procesu, ukřižování a následných událostech spojených s ohlasem jeho konce i učení, či alespoň o něčem z toho všeho, není pro leckoho ani otázkou, ale hotovou věcí. Proto pak bývá Tacitovi, ačkoli se o žádném takovém dokumentu nezmiňuje, připisováno, že právě z něho čerpá informace, které vkládá do svého vylíčení Neronova pronásledování křesťanů, ačkoli, jakkoli si nemůžeme být jisti, odkud své informace měl, že by je měl z nějakého úředního dokumentu tohoto typu, je snad to jediné, co lze s klidem vyloučit.
S existenc í jakéhosi dokumentu však počítají někteří křesťanští spisovatelé, jeho obsah ovšem referují tak, že nemohou budit ani špetku důvěry. Z jeho podvržení a šíření v takové podobě, aby Ježíše dehonestoval, zase bývá obviňován císař Maximinus Daia, v moderní diskusi se však přitom běžně operuje s detaily, které lze pouze domýšlet, aniž by to tak ovšem bylo presentováno, natož aby bylo reflektováno, že domýšlet je lze různě.
A nakonec, i moderní doba přispěchala s celkem bizarní argumentací směrem k existenci původní relace, která nebere v potaz, že mnoho prvků, na nichž staví, nejsou prameny podložená fakta, ale apriorní a pravděpodobně i mylné předpoklady.