Kapitola je věnována otázkám spojeným s působením kameníků a jejich činností v pražských městech v období středověku a raného novověku. Ti zaujímali mezi stavebními řemesly vždy specifické postavení, neboť se pohybovali na pomezí mezi řemeslem a uměleckým řemeslem. Na středověkých reprezentativních stavbách, především sakrálních, jež byly neoddělitelně spjaty s činností stavebních hutí, zaujímali přední postavení, z jejich řad se rekrutovali i významní stavitelé / architekti.
Práce středověkých kameníků byla vázána primárně na velké církevní stavební podniky (výstavbu katedrál), ale podíleli se i na stavbách světských. Mnozí zaujímali významné postavení při stavbách či přestavbách šlechtických sídel, ve městech pak zejm éna při stavbě radnic, domů bohatých patricijů, městských opevnění, ale i kamenných mostů a d., opomíjet nelze ani drobnější kamenické práce.
V souvislosti s rozvojem měst, rozšiřujícími se stavebními aktivitami, se od druhé poloviny 15. století začaly vedle stavebních hutí konstituovat cechovní organizace.
Součástí textu je přehled pražských kameníků v daném období, připojeny jsou i informace o kamenických značkách.