Abstrakt
Medicínskoprávní spory mezi pacientem a poskytovatelem zdravotních služeb patří mezi typické oblasti, v nichž dochází ke kolizi odpovědnosti za porušení zákona a odpovědnosti za porušení smlouvy. Většina zdravotních služeb je poskytována na základě smlouvy o péči o zdraví, jejíž úprava v občanském zákoníku ovšem ukládá poskytovateli stejnou povinnost postupovat de lege artis, jako zvláštní zákon o zdravotních službách.
Souběh zákonné a smluvní povinnosti je v odlišných právních řádech řešen různě, povětšinou se však obě povinnosti nacházejí ve vztahu konkurence (čili kumulace), kdy si poškozený může vybrat, který nárok uplatí u soudu. Nejinak je tomu i v právu českém.
Specifické otázky v některých ohledech vyvolává uplatněn í zvláštních skutkových podstat objektivní odpovědnosti nebo dalších normativních nástrojů, které posilují ochranu pacienta. Ve všech případech je nicméně třeba dbát na to, aby právní úprava a její aplikace netendovala k odpovědnosti za výsledek, která by byla pro zdravotní systém nepřiměřeně zatěžující, a naproti tomu spravedlivě vyvažovala ochranu slabší strany a zásadu, že důsledky náhody nese sám poškozený.