Výzkumy ukazují vysokou souvislost školní úspěšnosti a celkového pozitivního vývoje jedince. Na úspěšnost žáků a žákyň mají klíčový vliv vyučující, a to svými požadavky, pedagogickými postupy a hodnoticími kritérii.
Tento článek představuje výsledky výzkumu učitelského pojetí školní neúspěšnosti ve 2. ročníku ZŠ. Prostřednictvím 29 učitelských rozhovorů jsme zjistili, že vyučuj ící jsou k pojmu "školní neúspěšnost" kritičtí.
Identifikovali jsme tři pojetí školní neúspěšnosti. Ta byla porovnána s tím, jak vyučující hodnotili děti ve svých třídách (n = 652).
Navzdory deklarované nefunkčnosti pojmu "školně ne/úspěšný žák" jej vyučující používají, a to diferencovaně, a vnímají skupiny žáků jako odlišné zejména v subškále kognitivní schopnosti a školní výkony. V závěru proto argumentujeme pro redefinici pojmu školní ne/úspěšnost tak, aby byl vyučujícími akceptován a zohlednil opomíjené dimenze.