Během pandemie S ARS-CoV-2 došlo k výraznému nárůstu počtu dospívajících s mentální anorexií (AN). Naše pracoviště zaznamenalo o 64 % více hospitalizovaných pacientů s AN oproti období před pandemií.
Vzhledem k nárůstu počtu pacientů a omezení lůžkové kapacity během pandemie jsme očekávali větší diagnostické zpoždění a hor ší nutriční stav pacientů na počátku léčby oproti pacientům, léčeným před pandemií. Metodika: Do studie bylo zařazeno 37 dívek s AN (skupina 19 dívek s rozvojem AN před pandemii a skupin a l8 dívek s ro zvojem AN během pandemie). Porovnali jsme nutriční stav dívek a jejich průběh onemocnění před zahájením léčby.
Obě skupiny pacientů byly porovnávány s 15 zdravými kontrolami. Výsledky: Antropometrické parametry a většina laboratorních markerů se mezi skupinami pacientů významně nelišily, pozorovali jsme pouze vyšší hladiny neesterifikovaných mastných kyselin (p <0 ,05) a nižší hladiny Apo B (p <0,05) u pacientů s rozvojem AN během pandemie. Diagnostické zpoždění, hmotnostní úbytek ani průběh léčby na pediatrickém oddělení se rovněž významně nelišily při srovnání obou skupin pacientů. Oproti zdravým kontrolám jsme u pacientů s AN nalezli významně vyšší hladiny ALT a feritinu (p <0,001) a rovněž aktivního vitamin u B12 (p <0,05).
Závěr: I přes nárůst počtu našich pacientů s AN nedošlo k významnému nárůstu diagnostického zpožděni a ke zhoršení závažnosti jejich podvýživy. Významně zvýšené hladiny feritinu a aktivního vitaminu B12, které jsou indikátory mírného poškození jater (nutriční hepatitidy v důsledku podvýživy), která byla zjištěna u pacientů s AN.