Abstract
Cíle vzdělávání zahrnují rozvoj řady kompetencí, které se dále propojují v rámci oborových gramotností a jejich aplikaci. Nejinak tomu je i v rámci přírodovědného vzdělávání.
Těchto cílů vzdělávání není možné dosahovat pouze s využitím tradičních transmisivních edukačních metod. Stále více jsou tak diskutovány komplexní aktivizační metody, včetně projektového vyučování.
Tyto metody ale naráží na řadu problémů a ukazuje se, že v mnoha případech je jejich komplexnost příliš náročná a je nezbytné jim poskytovat odpovídající podporu. Řešení k žákovskému rozvoji projektového řízení a sledování výstupů nabízí metoda EduScurm. Cílem tohoto příspěvku je představit principy této metody v aplikaci na konkrétní případy ve výuce přírodopisu v rámci nižšího sekundárního vzdělávání.
S ohledem na význam žákovské percepce pro efektivitu vzdělávání bylo zjišťováno, jaké silné a slabé stránku u této metody žáci vnímají. Data získaná v rámci dotazníku s otevřenými otázkami byla vyhodnocena s pomocí otevřeného kódování.
Bylo zjištěno, že žáci nejvíce akcentují u této metody rozvoj spolupráce na řešení projektu. Nedostatečné zapojení je z pohledu žáků největším rizikem.
Metoda se ukázala jako dobře využitelná ve výuce biologie a je možné ji vyžít k rozvoji kompetencí žáků.