Studie pojednává o proměnách označení základních typů středověkých lokalit, na jedné straně vznikajících a rozvíjejích se měst, na druhé straně venkovských sídlišť. V soudobých textech psaných vesměs latinsky jsou pro lokality užíványy výrazy klasické latiny, jejich obsah se však během staletí proměňoval.
Autorka sleduje označení lokalit v českých zemích v narativních i v diplomatických pramenech 12. a 13. století. Konkrétně jde o termíny urbs, civitas, metropolis, castrum, castellum a oppidum, munitio, villa, curtis, vicus a suburbium.