Abstrakt
Vývoj punkové subkultury v komunistických režimech byl zcela odlišný od svobodného západu. Případová studie si bere za cíl objasnit výsledné postoje současných punkových představitelů z různých věkových kategorií po více než třiceti letech demokratického vývoje ČR, s ohledem na dědictví vývoje z dob ČSSR.
Kulturní a společenské represe umocňovali myšlenku DIY (Do it yourself) a odhodlanost předních představitelů subkultury. Fyzický a psychický nátlak se tak podepsal v antipatiích vůči komunismu a ideologii jako takové.
Odpor a nesouhlas byl pak místy skrytě projevován v textech písní či v občanské neposlušnosti. Subkultury minulého režimu drželi pospolu nehledě na názorové odlišnosti z důsledku společného nepřítele v podobě státního aparátu.
Po revoluci roku 1989 se celá řada těchto rozdílných představ dostala do popředí mezikulturních konfliktů, které se přenesli do samotných ulic a plnili titulní strany článků. I přes ono subkulturní ideologické formování subkultur si punková subkultura odnesla vlastní přístup vůči komunistické ideologii, ke které drtivá většina tamních představitelů chová ryze negativní až antikomunistický postoj.
Dalo by se tak říci, že je punková subkultura v postkomunistických zemích s největší pravděpodobností méně levicová než ve světě. Tento precedens punkové subkultury je dle výzkumníka nedílnou součástí všech postkomunistických zemí, které mají obdobnou represivní historii.