Abstrakt
Příspěvek bude reflektovat dlouholetou zkušenost psycholožky při práci s dospívajícími dívkami v diagnostickém ústavu. Zaměříme se na problematiku nutnosti reagovat na změny v důvodech a okolnostech, za jakých jsou dívky umisťovány do zařízení, jaké problémy je trápí, co jim můžeme nabídnout a jak je podpořit v jejich dalším vývoji.
Nahlédneme do toho, co při naší práci považujeme za úspěch a pojmenujeme limity v rámci často nedobrovolné spolupráce. Budeme diskutovat citlivá místa současného systému s ohledem na často přidruženou psychiatrickou anamnézou klientek, identifikovat naopak protektivní faktory a terapeutický potenciál psychologické práce s dívkami i jejich rodinami.