Abstrakt
Vývojové aspekty procesu stávání se rodičem, zejména pokud se jedná konkrétně o otce, představují v rámci psychologického výzkumu málo probádanou oblast. Výzkumníci věnovali mnohem více úsilí snaze zjistit, jaký vliv mají rodiče na vývoj dítěte, než jaký vliv má dítě na vývoj rodičů.
I přesto, že se jedná o opomíjenou oblast, existuje několik různých proudů výzkumu, které se tímto tématem zabývají, např. sociálně-kognitivní či psychoanalytický přístup. Tento příspěvek představuje vybrané významné teorie přechodu k otcovství psychoanalyticky zaměřených autorů, jelikož právě v jejich díle nalezneme nejvíce zmínek o dynamice a vývojové rovině procesu stávání se otcem.
Postupně bude představena teorie rodičovství jako vývojové fáze Theresy Benedekové, koncepce generativity Erika Eriksona a dílo Selmy Fraibergové, Daniela Sterna a Massima Ammanitiho, kteří se zabývali vlivem raných zkušeností na utváření vztahu s dítětem. Následně budou představeni autoři, kteří zkoumali intrapsychickou dynamiku přímo u přechodu k otcovství a v rámci tohoto procesu poukázali na významná raná témata jako např. rivalizování, závist nebo závislost ve vztahu.