Právní úprava mimořádných stavů v České republice dlouhodobě vyvolává řadu otázek a nevyřešených problémů. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, se zabývá převážně procesními aspekty a zákonná úprava je v řadě ohledů poznamenána dobou svého vzniku a ohroženími, která byla tehdy relevantní. Navíc není systematičtěji provázána s různými mimořádnými režimy v sektorových zákonech.
Do otázek bezpečnosti také ve stále větší míře vstupuje právo EU, a to dílčími předpisy i komplexními úpravami. Praktická aplikace ustanovení o mimořádných stavech v právním řádu ČR v posledních letech ukázala nejasnosti v základních koncepčních otázkách a nedostatky právní úpravy.