Abstract
Mnoho údajů, které jsou relevantní pro veřejněpolitické zkoumání, zveřejňují instituce, jež jimi disponují, ze své vůle. Řada cenných dat ale veřejnosti přístupná není. Není to přitom proto, že by data byla tajná nebo kontroverzní, ale proto, že po nich ve veřejné správě či společnosti není přímá poptávka a ke zveřejnění chybí impulz.
Právě tato data se mohou stát základem nebo doplňkem výzkumu ve veřejné politice, a to díky zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (Česká republika 1999a, dále též "106ka" nebo informační zákon), který umožňuje jejich získání. Smyslem informačního zákona je umožnit dohled občanů nad výkonem moci v České republice tak, aby měli možnost získat informace o tom, co, jak a kdy orgány veřejné správy a další povinné subjekty konají.
Společenskovědní výzkumy pak "106ku" nevyužívají tolik k dohledu, ale spíše k advokační činnosti nebo akademické reflexi.