Abstrakt
Předmětem tohoto článku je úprava odškodnění za újmu způsobenou služebním úrazem státnímu zaměstnanci. Je smutným příkladem toho, že služební zákon nenabízí neozbrojeným státním zaměstnancům lepší úpravu odškodnění úrazu, a to ani v případě, že tento úraz utrpěli v důsledku násilí ze strany klienta, kterému poskytovali službu v zájmu České republiky.
Závěrem je třeba konstatovat, že ani Česká republika si nemůže dovolit mrhat potenciálem svých státních zaměstnanců tím, že jim neposkytne hmotné pln ění v případě služebního úrazu, neboť takoví státní zaměstnanci nebudou obvykle motivováni k efektivnímu výkonu státní služby. Na příkladu švýcarské úpravy a judikatury zobrazujeme, že švýcarská judikatura je a měla by být inspirací i pro české soudce.
Klíčový postřeh se týká švýcarské judikatury týkající se testu uplatňovaného při posuzování, zda duševní onemocnění je či není nemocí z povolání.