Předkládaná případová studie se zaměřuje na reenactment Československé lidové armády v aktérské perspektivě příslušníků současné mladé generace. Autor nejprve představuje vojenský reálný reenactment jako specifický předmět antropologického bádání a následně se věnuje základním kategoriím (materiální a interakční kredibilita), na jejichž základě je v rámci reenactment studies posuzována míra historické autenticity.
Hlavní pozornost se zaměřuje na analýzu a interpretaci polostrukturovaných rozhovorů s aktéry nejmenovaného klubu vojenské historie, kteří se věnují reenactmentování konkrétního vojenského útvaru z období studené války (60.-80. léta 20. století).