Abstrakt
Odborná studie Zloději jazyka od Jeana-Louise Jouberta se zabývá problematikou krásné literatury napsané ve francouzském jazyce mimo zeměpisné hranice Francie a postavením francouzštiny v dnešním světě. Frankofonní spisovatelé francouzštinu dostali do vínku coby historické dědictví kolonialismu, nebo si ji zvolili pod tlakem exilu.
Jak nezcizeně psát jazykem svého pána a otrokáře, jazykem Druhého? Autor seznamuje čtenáře se světonázory Patricka Chamoiseaua, Édouarda Glissanta, Kateba Yacina, Boubacara Borise Diopa, Assie Djebarové, Michèle Lalondové a mnohých dalších. Komplexní avšak ne zcela funkční teorie postkoloniální literatury Jeana-Marka Moury, literatury periferní, menší a bez teritoria Gilla Deleuze a Félixe Guattariho i koncept Tout-Monde Édouarda Glissanta jsou s nadsázkou nahrazeny Joubertovou vlastní originální perspektivou o ukradeném jazyce.
Frankofonní spisovalé sice řeší nelehké identitární a literární otázky, přesto však v ukořistěném jazyce dokážou napsat cosi, co jim mateřský jazyk odepřel.