Abstrakt
Tento článek zkoumá koncept veřejné sociologie, její původ, teoretický základ a vzájemné vztahy s českým sociálním myšlením. Diskutuje se o potlačení sociologie jako celku během komunistického režimu jako pozadí vzniku veřejné sociologie.
Představuje se základní definice veřejné sociologie od Michaela Burawoye a jeho klíčové dílo "For Public Sociology" (Burawoy 2005a), které vyvolalo diskuse a stanovilo významný směr v sociologickém myšlení. Jsou zdůrazněny Burawoyovy myšlenky týkající se rozdělení sociologick é práce a jeho hlavních jedenáct tezí, s důrazem na první tři teze.
Diskutuje se o vývoji a recepci veřejné sociologie, včetně jejího rozšíření do oblastí jako je etnografie, mezinárodní vztahů a filosofie. Zmíněn je zde význam srovnání veřejné sociologie v různých národních kontextech.
Různé postavy českého sociálního myšlení, včetně Emanuela Rádla, Jana Mertla a Františka Fajfra, ale rovněž také Ferdinanda Peroutky. Tito aktéři jsou představeni jako potenciální přispěvatelé k veřejné sociologii.
Analyzuje se napětí mezi tradiční a organickou veřejnou sociologií a její spojení s politickými a filosofickými myšlenkami. Zkoumá se relevance veřejné sociologie při překlenování propasti mezi akademií a společností.
Podtrhuje se vzájemný vztah mezi profesionalismem, neutralitou a zapojením v sociologické práci, což rezonuje s argumenty Burawoye. Celkově článek poskytuje nový náhled na teoretické základy veřejné sociologie, její historický kontext a její možné přínosy současnému českému sociologickému teoretickému vědění.