Příspěvek se věnuje postavení státu jako společníka akciové společnosti a předpokladům, které mu umožňují prosazovat v akciové společnosti rozhodující vliv. Zabývá se též korporačními postupy, jejich prostřednictvím může stát získat postavení jediného akcionáře ve společnostech strategického významu a reagovat tak efektivněji na mimořádné situace. Stát by ale přitom měl respektovat rozdíl mezi svou vrchnostenskou pozicí a postavením účastníka soukromoprávních vztahů.