Abstrakt
Královské město Nymburk, ležící na středním toku Labe severovýchodně od Prahy, bylo během třicetileté války mnohokrát obsazeno vojskem. Dvakrát se stalo svědkem a objektem těžkých bojů mezi císařskými a saskými oddíly. Během prvního saského vpádu do Čech přitáhl 5. prosince 1631 od Prahy v čele vojska vrchní saský velitel Hans Georg von Arnim a střetl se na předměstí na levém břehu Labe s císařskými, jimž velel Friedrich von Tiefenbach. Když se císařští stáhli na pravý břeh za hradby, město bylo ostřelováno a zapáleno. Následný požár měl zcela ničivé následky, které na řadu desetiletí negativně ovlivnily hospodářský, sociální a demografický vývoj.
Během sasko-švédského vpádu do Čech o tři roky později byl Nymburk po tři dny obléhán saskými oddíly pod vedením Friedricha Wilhelma von Sachsen-Altenburg. Ve městě se bránilo zhruba dva tisíce císařských vojáků a do bojů se zapojilo také obyvatelstvo Nymburka. Dne 16. srpna 1634 pronikly saské oddíly do města a během následující řeže neušetřily ani část civilního obyvatelstva, včetně osob hledajících útočiště v kostele. Celkem tehdy zahynulo 200 civilních osob, jejichž památka byla od následujícího roku vždy během výročí události připomínána procesím a bohoslužbou.
Kniha rekonstruuje průběh obou střetnutí na základě tištěných i archivních pramenů, ne vždy jednoznačných a někdy si odporujících. Přináší také úvahu o srovnávání dobytí Nymburka v roce 1634 s tragédií Magdeburku, které se v dobových pramenech hojně objevovalo. Srovnání mělo svou symbolickou váhu, ale neodráželo reálné poměry: v tomto velkém říšským městem byl počet civilních obětí při jeho dobytí vojsky Katolické ligy v roce 1631 až stonásobně větší než v Nymburce. Přiblížena je dále snaha nymburských měšťanů o obnovu města a proměny, jimiž připomínání událostí třicetileté války ve městě procházelo. Obraz obojího obléhání Nymburka byl postupně ovlivněn pohledem vítězů i poražených, barokní zbožností, romantismem počátku 19. století i kritickými přístupy moderní historiografie.