Abstrakt
Minimálně nutné náklady, často označované jako esenciální náklady, jsou v současné době velmi diskutovaným tématem v odborných kruzích. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 6. 4. 2022, čj. 8 Afs 296/2020-106, totiž dospěl k závěru, že existují rozpory v judikatuře, týkající se způsobů stanovení daně a s nimi spojeným přiznáváním esenciálních nákladů.
Tento článek má za cíl navrhnout optimální řešení aktuálního judikaturního rozporu při zachování myšlenky esenciálních nákladů. K dosažení tohoto cíle je provedena analýza rozhodovací judikatury NSS v oblasti esenciálních nákladů a srovnání přístupů jednotlivých senátů NSS k dané problematice.