Abstract
Soudní rozhodnutí - tzv. judikatura a rozhodnutí správních orgánů - orgánů moci výkonné jsou pro veřejnou politiku zajímavým, avšak doposud ne zcela obvyklým zdrojem dat. Nezávislá soudní moc hraje ve veřejné politice důležitou roli, neboť v určitém rozsahu slouží jako korektiv moci zákonodárné a výkonné. Soudy také rozhodují o právech a povinnostech, jejichž ukotvení v zákoně je samo o sobě projekcí veřejné politiky. Soudy však svými rozhodnutími mohou při nastolování veřejněpolitické agendy působit zároveň jako hybatelé.
Oproti tomu správní orgány ve svých rozhodnutích veřejnou politiku přímo v praxi implementují, neboť aplikují obecné veřejné politiky na konkrétní případy jednotlivců. V první části se kapitola věnuje otázce, jak rozhodnutí soudů a správních orgánů souvisejí s veřejnou politikou a jak je lze vnímat v kontextu rozličných faktorů, které v právním prostředí jejich podobu ovlivňují. Druhá část kapitoly identifikuje, kdo a co vydává a jaký to má vliv na povahu rozhodnutí. Ve třetí části se text zabývá rozborem základních vlastností rozhodnutí, přičemž je vysvětleno, co tyto vlastnosti v důsledku znamenají pro porozumění obsahu, funkci a podobě rozhodnutí. Na to navazuje v části čtvrté rozbor jejich struktury a obsahu a návod, jak se v nich orientovat, kde rozhodnutí správních orgánů i soudů a informace o nich hledat a jak. Součástí čtvrté části je i pojednání o etických aspektech výzkumné práce na rozsudcích a rozhodnutích.