Abstrakt
Tato kniha se zabývá cestopisnými texty, které byly opisovány, čteny či přímo vznikaly v prostředí českých zemí ve 14. a 15. století. Činí tak dvojím způsobem: v první části prostřednictvím analýzy užitých vyprávěcích strategií a možného čtenářského potenciálu v kontextu literární kultury středověkých komunit, v druhé části pak zkoumáním dochovaných rukopisů, jejich specifik a vztahu ke konkrétním opisovačským postojům. Sleduje, jak se s těmito rukopisy (a případně i starými tisky) konkrétně zacházelo a jakým způsobem mohly být čteny. Čtenář se zde nedozví o dobové cestovatelské praxi ani o ucelených postojích k "druhému", nýbrž o literárních performancích těchto fenoménů.
K příslušným textům nepřistupuje jako k reportážím či zrcadlům skutečnosti, ale ani jako k reflexím, přepracování zkušenosti nebo literárním reprezentacím. Takové postoje vždy ve větší či menší míře vedou k rozlišování mezi skutečností a literárními vrstvami.
Skutečnost, kterou zkoumáme v této knize, je skutečnost dochovaného materiálu cestopisných vyprávění, literárních artefaktů ve fyzickém i vyprávěcím smyslu.