Úvod: Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je chronické neuropsychiatrické onemocnění s heterogenními symptomy v podobě obsesivních myšlenek a kompulzivního jednání. Kompulzivní chování charakterizované maladaptivními opakujícími se, nepružnými vzorci myšlení a jednání, poukazuje na nedostatek kognitivní flexibility u pacientů s OCD.
V souladu s tímto klinickým pozorováním poukazuje mnoho studií na abnormality v kognitivní flexibilitě u pacientů s OCD v behavior ální i neurobiologické rovině. Kognitivní flexibilita je schopnost měnit své chování na základě vnějších podmínek, a uzpůsobovat ho tak potřebám svým i okolí.
Cílem tohoto přehledu je zmapovat studie, které se zabývají efektivitou intervencí zaměřených na kognitivní flexibilitu u pacientů s OCD. Metoda: Pro účely přehledu literatury byla provedena systematická rešerše v databázi PubMed dle předem zvolených klíčových slov.
Použity byly klinické a randomizované klinické studie zaměřující se se na intervenci cílenou na kognitivní flexibilitu. výsledky: Nálezy sledovaných studií se shodují ve smyslu oslabené kognitivní flexibility u OCD pacientů, jsou však rozporuplné s ohledem na efektivitu použitých intervencí. Zatímco některé studie reportují zlepšení kognitivní flexibility u pacientů s OCD po aplikované intervenci (zejména v případě metod využívajících postupy zaměřené přímo na kognitivní funkce), jiné očekávanou změnu v měřené kognitivní flexibilitě nenachází.
Srovnatelnost nálezů je navíc značně limitovaná zejména s ohledem na variabilitu použitých metod při posuzování kognitivní flexibility, ale také s ohledem na mnohdy nízký počet testovaných participantů. Závěr: Kognitivní flexibilita je u pacientů s OCD oslabena.
Její zlepšení by mohlo vést ke zvýšení kvality života, nicméně se zdá být vhodnější využití intervencí přímo cílících na kognitivní flexibilitu. Při hodnocení efektivity těchto terapeutických intervencí je však nutné v budoucnu využívat validované metody přímo hodnotící tuto kognitivní schopnost.