Abstrakt
V článku analyzujeme významový potenciál české epistemické částice zřejmě, přičemž se zaměřujeme na míru jistoty, již vyjadřuje. Na základě předběžných pozorování stanovujeme hypotézu, že oproti současnému existujícímu slovníkovému zpracování existují dva oddělené významy zřejmě s různou mírou vyjadřované jistoty. V korpusové studii využíváme srovnávacího přístupu, o němž se tvrdí, že může být nápomocný při stanovování jemných významových rozdílů mezi částicemi, respektive pragmatickými markery vůbec, a to včetně částic epistemických. V rámci analýzy zkoumáme epistemické rysy anglických a švédských překladových ekvivalentů částice zřejmě, jejich sémantickou konzistenci a schopnost recipientů textu interpretovat vyjadřovanou míru jistoty.
Korpusová data ukazují, že skutečně existují dvě interpretativní tendence lišící se mírou jistoty, přičemž jedna z nich je závislá na evidenciální interpretaci významu. Na základě dat je však zřejmé, že ani rodilí mluvčí nejsou zcela schopni mezi těmito dvěma intepretacemi jednoznačně rozlišovat.