Jedním ze základních atributů právních norem je jejich prospektivnost, tj. stanovují pro budoucno, co býti má. V legislativní praxe se však setkáme nejméně se dvěma případy retroaktivity: faktickou, jež je dána nabytím účinnosti právní úpravy dnem vyhlášení, a právní, která spočívá v přijetí zákona se dnem účinnosti předcházejícím dni platnosti.