Abstrakt
Studie si klade za cíl zmapovat proměny v chápání vztahů mezi magií a vědou v průběhu 20. století. Východiskem je pozitivistická představa, která z magie činí iracionální protipól vědy.
Na příkladu Lynna Thorndika a Frances Yatesové pak článek ukazuje, jak byla v historickém bádání tato představa postupně nabourávána. Navzdory tomuto vývoji i postupné rehabilitaci studia dějin západního esoterismu koncem 20. století však dějiny magie zůstávají v akademickém prostředí poněkud problematickým tématem.
Jako zástupce současných snah tuto situaci napravit je v závěru článku představen John Henry. V jeho pojetí jsou pojmy "magie" a "vědy" zbaveny jakéhokoli esencialismu a středem pozornosti se naopak stává komplexní síť interakcí, v jejímž rámci jsou v průběhu 16.-18. století sjednávány a promýšleny jejich hranice.
Takovýto pohled na vztah magie a vědy v raném novověku pak zároveň ukazuje i to, jakým způsobem byly během tohoto konstruování disciplinárních hranic položeny základy i pro pozitivistickou představu radikální protikladnosti magie a vědy.