Charles Explorer logo
🇨🇿

Interpretace v doktorském výzkumu: pokusy o únik z pasti subjektivismu

Publikace na Filozofická fakulta |
2023

Abstrakt

Disertační práce autora konferenčního príspěvku s pracovním názvem Izrael v zajetí ideologie: Neo-sionismus jako prekážka izraelsko-palestinského smíru? vychází v jádru z post-pozitivistických ontologicko-epistemologických předpokladů. Jako taková nemá ambice poskytovat kauzální vysvětlení studované empirické reality či v ní odhalovat kauzální mechanismy a spíše se pokouší o kvalitativní interpretaci nashromáždených poznatků ve smyslu sociální (diskurzivní) konstrukce reality.

Snaží se ukázat, že navzdory postupující globalizaci a post-moderní pluralizaci identit, spojené do značné míry s jejich deteritorializací, jsme v izraelském kontextu svědky spíše moderní teritorializace a homogenizace partikulární kolektivní, tj. neo-sionistické, identity ze strany židovských elit. Reprodukce neo-sionistické identity má přitom zásadní důsledky jak pro konstituci vzájemných společensko-politických vztahů uvnitř židovského státu, tak pro vývoj izraelsko-palestinského mírového procesu.

Aktuální manifestace neosionismu nahlíží zejména prostřednictvím konceptů vypracovaných Antoniem Gramscim, v duchu epistemologického pragmatismu si nicméně vypůjčuje některá metodologická východiska dalších politických myslitelů, např. Michaela Freedena, Michela Foucaulta ci Ernesto Laclaua.

V rovině dialogu artikulovaného konceptuálního rámce s empirickou realitou je pak (opět) aplikován multimetodický přístup, kdy budou empirická data sbírána jednak prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, jednak skrze antropologickou metodu zúčastněného pozorování v jedné z židovských osad na okupovaném Západním břehu. Celkový obraz empirické reality bude dokreslen analýzou diskurzu relevantních řečových společenství, pro níž bude zvolen odpovídající korpus.

Konferenční príspěvek se na pozadí shora nastíněného metodologického rámce autorova doktorského výzkumu bude zamýšlet nad limity a možnými úskalími spojenými s přijetím sociálně-konstruktivistické interpretativní metodologie a současně se pokusí zprostředkovat metodologické nástroje, které mu v rámci jeho výzkumu pomáhají nalézat únikové cesty z všudypřítomné, všeobjímající subjektivity coby základního principu společenskovědního bádání.