Abstrakt
V posledních dvou dekádách dochází k významnému nárůstu počtu léčiv užívaných seniory. Polyfarmakoterapie i přes mnohdy podstatný přínos v léčbě multimorbidních seniorů představuje, zejména u starších nemocných, také významné riziko polékových reakcí, spojené s častějším výskytem lékových interakcí, nežádoucích účinků léčby, s rizikovou preskripcí potenciálně nevhodných léčiv, ale i s vyšším stupněm seniorské křehkosti a v některých studiích i s vyšší mortalitou. Kritické zhodnocení preskribované a užívané medikace z geriatrického pohledu je dnes nedílnou součástí každodenní klinické praxe geriatra. Součástí tohoto zhodnocení je primárně revize medikace, detekce užití potenciálně nevhodných a rizikových léčiv ve stáří, ale i zhodnocení, zda by neměla být užívána léčiva s významným přínosem i u geriatrických pacientů, dosud nepředepsaná, při zvážení jejich účinnosti a bezpečnosti v kontextu chronické nemocnosti pacienta, geriatrických syndromů a seniorské křehkosti.
Při těchto rozvahách lze využít standardizované nástroje pro hodnocení kvality lékové preskripce ve stáří. Doporučovaná jsou v současnosti ve škále mnoha existujících nástrojů zejména explicitní kritéria léčiv potenciálně nevhodných a potenciálně přínosných u pacientů starších 65 let, tzv. kritéria STOPP/START. Pro specifické situace, například pro pacienty se syndromem seniorské křehkosti, disabilitou a krátkým očekávaným přežitím, jsou vhodnějším nástrojem kritéria STOPP-Frail. U nemocných s vysokým rizikem pádu nebo pády v anamnéze umožňuje posoudit rizikovou medikaci nástroj pod názvem kritéria STOPP-Fall. K dalším častým technikám první revize medikace, zejména u seniorů s kognitivní poruchou nebo anticholinergními nežádoucími účinky, patří snaha vyvarovat se předepisování léčiv/lékových postupů s významným anticholinergním rizikem.
Revize medikace geriatrického pacienta s využitím těchto explicitních nástrojů umožňuje systematické snižování nebo vysazení léků neindikovaných, ve stáří obecně či u konkrétního pacienta nevhodných, léků duplicitních a všech léků, které nekorespondují s cíli léčby a preferencemi pacienta. Pokud je problémem lékové preskripce tzv. underprescribing, kdy pacientovi není předepsán přínosný lék, je třeba zvážit nasazení takového léčiva.
Revize medikace geriatrem s využitím uvedených nástrojů je výkon, který racionalizuje a optimalizuje preskripci seniorů, zvyšuje její bezpečnost a předchází nežádoucím polékovým příhodám a nákladům s nimi spojeným. Přehled standardizovaných a validovaných nástrojů uvedených v tomto článku umožní jejich využití při (pravidelném) posuzování preskripce u geriatrických nemocných a přispěje k jejich zavedení do ambulantní i nemocniční péče.