Příspěvek se zabýval Panskou sněmovnou na pozadí vývoje volebního práva v Rakousku (Předlitavsku) ve smyslu jeho postupného otevírání pro stále větší skupiny občanů, až do zavedení všeobecného, přímého a rovného volebního práva pro muže.
Nejprve sledoval postupné volební reformy a okolnosti jejich provedení, poté situaci v letech 1905/1906, kdy se nakonec vláda, poslanecká sněmovna i panovník k ideji všeobecného a rovného volebního práva přiklonili. Za této situace se snažil ukázat, jak se všechny tyto okolnosti promítli do názorů v Panské sněmovně i do jejího konečného rozhodnutí.