Článek je věnován dvěma krátkým českým rétorickým příručkám pro začínající kazatele, které se dochovaly pod názvy Pastor seu Concionator a Jiná správa o kázání v tomtéž rukopisném sborníku jako Vitia concionatorum Jana Blahoslava (nyní v Národní knihovně České republiky, XXVI A 24). Uvádí základní popis dochovaného rukopisu a jeho provenienci a ukazuje, že oba zkoumané texty jsou téměř jistě bratrského původu.
Dochovaný rukopis však byl napsán kolem roku 1632 utrakvistickým knězem Matějem Specingerem, tedy mimo prostředí českých bratří. Studie dále porovnává základní rétorickou terminologii, kterou tyto dva texty užívají, s terminologi í používanou ve vybraných soudobých bratrských kazatelských příručkách, ale nenachází žádné významné shody s žádnou z nich.
Bude tedy zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné určit autorství a dobu vzniku obou textů.