Článek je věnován dvěma krátkým českým rétorickým příručkám pro začínající kazatele, které se dochovaly pod názvy Pastor seu Concionator a Jiná správa o kázání v tomtéž rukopisném sborníku jako Vitia concionatorum Jana Blahoslava (nyní v Národní knihovně České republiky, XXVI A 24). Uvádí základní popis dochovaného rukopisu a jeho provenienci a ukazuje, že oba zkoumané texty jsou téměř jistě bratrského původu.
Dochovaný rukopis však byl napsán kolem roku 1632 utrakvistickým knězem Matějem Specingerem, tedy mimo prostředí českých bratří. Studie dále porovnává základn í rétorickou terminologii, kterou tyto dva texty užívají, s terminologií používanou ve vybraných soudobých bratrských kazatelských příručkách, ale nenachází žádné významné shody s žádnou z nich.
Bude tedy zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné určit autorství a dobu vzniku obou textů.