Text se věnuje zobrazení piva ve vybraných českých filmech (Adéla ještě nevečeřela, Postřižiny, Schmitke, Díra u Hanušovic a Mistři). Zaměřuje se na roli piva a filmové prostředky, které jsou k jeho zobrazení použity.
Formální analýza pivních scén umožňuje podtrhnout méně zřejmou výstavbu sdělovaného obsahu jednotlivých filmů, vysledovat jejich afektivitu a působení na lidské smysly. Vzhledem k tomu, že pivo je vnímáno jako národní nápoj, odhaluje analýza také přístup filmařů k obrazu české identity, který se v průběhu času (a oficiálního směřování kinematografie) výrazně měnil.