Dosavadní výzkum odhalil, že terorismus povětšinou negativně působí na turismus. Zmíněný dopad se však různí v závislosti na mnoha faktorech.
Jedná se i o intenzitu a komunikační rozsah teroristických incidentů. Předchozí výzkum se nicméně zaměřoval takřka výhradně na destinace zasažené terorismem velkého rozsahu, a tudíž téma dopadů terorismu malého rozsahu na turismus zůstává neprobádané.
Cílem článku tak je odhalit, zda a jakým způsobem se proměňují reakce turistů vůči destinacím zasažených terorismem malého rozsahu. Zkoumány jsou jak reakce potenciálních turistů, tak těch skutečných, kteř í do destinace přicestovali.
Za tímto účelem článek využívá sekundárních i primárních dat, a to na příkladu německého Mnichova, kde se v roce 2016 uskutečnil teroristický incident. Odhaleno bylo, že i terorismus malého rozsahu proměňuje reakce (potenciálních) turistů.
Vliv na poptávku v turismu existoval, byl negativní a nikoliv marginální. V případě turistů, kteří do destinace skutečně dorazili, nedocházelo k zásadním změnám v chování, nicméně i oni hrozbu terorismu vnímali.
Reakce domácí poptávky v turismu pak byla podstatně odolnější než reakce té zahraniční. Ani jedna z předložených studií však neprokázala, že by interregionální turisté reagovali citlivěji než turisté z bližších trhů.
Viditelná bezpečnostní opatření a pořádání nejrůznějších společenských událostí byly identifikovány jako vhodné nástroje, jak vylepšit reakce turistů potenciálně ovlivněné terorismem.