Článek se zaměřuje na formy stylizace spontánního mluveného vyjadřování v české literatuře 20. století. Předmětem analýzy se stala prozaická díla tří významných autorů (Jaromír John: Večery na slamníku, 1920; Jan Zábrana: povídky, 1954-1857; Alena Vostrá: Vlažná vlna, 1966).