Abstrakt
Kapitola Venduly Fremlové nazvaná Rodinné divadlo / divadlo rodiny. Vztah k loutce jako jeden ze stěžejních principů Radovy figurace představuje autorovu volnou figurální tvorbu, a to jednak na půdorysu rodinných vlivů a jednak v souvislosti s loutkami a jejich stavebními principy, loutkovým divadlem i se scénografií a scénografickými i filmovými experimenty, které mají v Radově portfoliu dosud marginálně reflektovanou, a přitom velmi podstatnou roli.
Stěžejní principy figurální tvorby Pravoslava Rady nachází kapitola v loutkovitosti plastik a ve schopnosti oživení předmětů. Jejich uplatnění je pak zřejmé nejen v dílčích plastikách, ale především v instalaci v Domě kazatelů na Betlémském náměstí v Praze (1968), v níž Rada záměrně pracoval s principy černého divadla a luminiscenčními barvami.