Studie se zabývá analýzou estetické teorie Charlese Baudelaira a některých postupů zakladatele haute couture Fredericka Wortha. Ačkoli oba umělci mají své místo v dějinách módy a umění - Baudelaire jako ten, kdo fenomén módy začlenil do estetického myšlení, Worth jako člověk, který rekontextualizoval oděvní tvorbu od řemesla směrem k umění - jejich spojení je často ovlivněno pouhou časovou a místní příslušností k Paříži druhého císařství.
My se naopak pokusíme představit zásadní souvislost mezi oběma fenomény. Náš výklad ukazuje, jak Worthovy zdánlivě nesourodé postupy (které by se mohly jevit jako čist ě marketingové či psychologické) nacházejí jednotící základ v baudelairovské estetice (formulované zejména v zásadním eseji Le Peintre de la vie moderne) a naopak, jak některé z otázek, které vyvolávají mnohé Baudelairovy teoretické formulace, dospívají k určité odpovědi ve Worthově spíše jen intuitivní praxi.
Toto křížení teorie a praxe se projevuje v současném křížení módy a umění a dává vzniknout jejich v podstatě moderní podobě.