Žijeme ve věku vůle k vůli! Původní čas osciluje, vlní se, směřuje do budoucnosti a pak zpět do minulosti. Jen to, co takto osciluje, je skutečně pevné.
Moderní, digitální člověk dneška je jen polovičatý, nezná chvění. Pohybuje se pouze vpřed ke světlým zítřkům a získává jistotu svými výkony, které slouží jako legitimace ke vstupu do velké budoucnosti.
Proto musí být tato budoucnost naplněna moderními předměty a vztahy, poznamenanými moderními slovy. Je to zběsilý úprk k lepšímu světu, a ti, kdo s ním nedokážou držet krok, jsou staří, nemocní a měli by ustoupit těm, kdo mají moc.
To je svět, ve kterém dnes žijeme. Kdo by chtěl v takové situaci zestárnout a zmoudřet? Nikdo!