Abstrakt
Jeden z klíčových principů právního státu tvoří bezesporu zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, podle níž lze veřejnou moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Zdá se tak, že myšlenka nelegálního jednání veřejné moci je s ideou právního státu neslučitelná.
Především v kontextu dalekosáhlých krizí a jejich řešení se nicméně může (v závislosti na konkrétní podobě pozitivní právní úpravy výjimečného stavu více či méně naléhavě) vnucovat otázka, zda neexistují situace, v nichž by bylo možné nelegální jednání veřejn é moci prohlásit za v právním slova smyslu legitimní. Cílem mého příspěvku je podat na pozadí diskuse v německé (heslo Staatsnotstand, resp.
Staatsnotrecht) a švýcarské právní vědě (heslo extrakonstitutionelles Notstandsrecht, resp. Vollmachtenregime) odpověď na položenou otázku a rovněž na otázku, kdy by případně takové jednání mohlo být obhajitelné a na základě jakých důvodů.