Příspěvek analyzuje vývoj normativního vymezení a naukových názorů o postavení řeholních společností a jejich příslušníků (příslušnic) v právním řádu platném na území dnešní ČR od konce 18. do počátku 21. stol. Analýza reaguje na diskusi v soudobé civilistické literatuře o charakteru právní osobnosti církví a náboženských společností v českém právním řádu.