Abstract
Cíle. Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech.
Metody. Na základě měření byly vybrány tři nejinkluzivnější školy. Zdrojovými daty výzkumu byly narativní a polostrukturované rozhovory se současnými i bývalými řediteli vybraných škol, jejich zástupci, některými učiteli, asistenty, rodiči anebo zástupci zřizovatele. K analýze dat byla použita interpretativní fenomenologická analýza.
Výsledky. Předpokladem pro vznik inkluzivních škol bylo transformující vedení charismatických ředitelů. Pohledem aktérů škol vzniká inkluzivní škola díky vizi, charismatickému leadershipu, hodnotovým postojům, dobré komunikaci a spolupráci vedení s učiteli, učiteli mezi sebou a školy s rodiči a s odborníky. Aktéři inkluzivních škol prožívali hledání smyslu a společných hodnot, vztah ke komunitě - společenství pospolitosti. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba získat dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat.
Závěry. Oblasti, které respondenti významně prožívali při proměně školy, odpovídají klíčovým pilířům inkluzivity. K některým aspektům inkluze jako modifikace a diferenciace výuky, didaktické strategie a školní výsledky se školy teprve blíží nebo je nepovažují za prioritní, protože byly zmiňovány jen okrajově nebo vůbec.