V současné éře digitálního světa se vzdělávání dramaticky proměňuje a vývoj technologií přináší stále nové a nové možnosti pro zlepšení vzdělávacího procesu. Jedním z klíčových témat v oblasti vzdělávání je koexistence distanční a prezenční výuky, tedy možnosti využívání výhod obou těchto organizačních forem.
Model této koexistence spojuje tradiční výuku v učebnách a jiných společných prostorech pro žáky a učitele (případně i pro rodiče) s moderními technologickými nástroji a vytváří tak komplexní prostředí pro realizaci vzdělávacího procesu, a to jak formálního, tak i neformálního a informálního.